Když jedna realita tlačí na druhou, stane se...

Když se díváme na mnohé sci-fi filmy či seriály, povětšinou jej vnímáme jako čirou fikci. Přitom zdaleka mnohdy ani netušíme, jaké jsou skutečné úmysly tvůrců, když nám prezentují kontroverzní teorie, které nám přijdou jen jako nesmyslné blábolení k našemu pobavení. Příkladem budiž Star Gate Atlantis, jehož smyslem je mimo jiných věcí třeba ukázat, že se život odehrává v různých realitách, které se vzájemně ovlivňují skrze takzvané božské zásahy.

Ty ve skutečnosti mohou být jen omylem v jiné realitě, jehož důsledky jsme pocítili jako něco, co si nedokážeme vysvětlit. Jak bychom taky mohli, když se zdroj zásahu nachází v jiné realitě, do níž nevidíme? Jen úzká skupina vyvolených, kteří měli možnost do alternativních realit nahlédnout, tuší, co mohlo být příčinou. Ale jelikož pouze nahlédli, tak jen tuší, protože nemohou prodlévat v několika realitách najednou současně a trvale. To je vyhrazeno pouze vyšším bytostem. Většina z nás proto ani zdaleka nic netuší, což je ostatně dobře. I když i to je velmi diskutabilní a relativní termín.

Jednotlivé reality odděluje velmi tenká membrána. Obě sousední reality na ni tlačí. Pokud jsou na stejném stupni evolučního vývoje, napětí je konstantní a víceméně se navzájem neovlivňují.

Pokud se však jedna z nich vyvine výše, její tlak na sousední zesílí. Pokud se tak stane nad určitou minimální mez, membrána nevydrží a vyspělejší realita pronikne do té méně vyvinuté, „oplodní“ ji, čímž vznikne realita nová.

Vyšší.

Ve světle výše uvedeného je tak úsměvné, když někdo tvrdí, že chce být pánem své reality, protože tím nikdy být nemůže.

Protože vždy vládne vyšší, což si ale jako lidstvo ne-Uvědomujeme, protože to již vyplývá z podstaty vztahu mezi vyšším a nižším (viz článek Vyšší logika: Je možné prokázat neprokazatelné?)

V současné době na naši realitu tlačí jiná a ta naše nemá sílu jí dále odolávat, přestože jisté negativní síly tomu neustále brání. Ale nemohou tak činit do nekonečna. Je to zkrátka nevyhnutelné.

Pozitivní síly, inkarnované v určitých lidských bytostech, připravují naši realitu na „oplodnění“. K tomu je nutné připravit minimální počet lidských jedinců, nutných k vzestupu Země. Tyto pozitivní síly proto necílí na masy, ale jen na vybranou úzkou menšinu, která se ovšem nedá jednoznačně identifikovat, což negativním silám značně znesnadňuje jejich úsilí o zvrácení nevyhnutelnosti vzestupu.

Marie Matka je Matka Země

Marie, Ježíšova matka, je symbolickým ženským zástupcem lidského pokolení, které má být „oplodněno“ zástupcem jiné vyšší reality. Tento akt se ovšem odehrává nejen v naší realitě, ale i v jiných, mnoha vyšších, než je ta naše. Proto projevy tohoto „aktu“, popisovaného jako „neposkvrněné početí“, nechápeme. Ani nemůžeme.

Přesahuje nás to.

Jediné, co je možné k tomu dodat, je, že z hlediska vyššího poznání je vše, ať už pozitivní či negativní, pouze zkouškou, zda-li jsme vyššího poznání vůbec schopni.

Pokud chceme najít Boha, musíme jít po Jeho stopách v historii.

 ZDROJ : g.i. , http://www.energiezivota.com/