Plíce a tlusté střevo

Plíce

• Nádech a výdech v sobě zahrnuje schopnost brát a dávat. Dýchání musí být harmonické, tak i braní a dávání v životě musí být v harmonii. Braní ve smyslu, zda nám ostatní dovolují svobodně dýchat a žít, zda nám k tomu druzí dávají potřebný prostor a čas a nedusí nás a dávání ve smyslu, zda umožňujeme druhým svobodně jednat a uvažovat, zda je nesvazujeme, duchovně neznásilňujeme jejich křehké nitro příkazy a naplňováním ne jejich, ale svých přání, zda je necháváme volně dýchat.
• Nedostatek pohlazení, soucítění a lásky rodiče často nahrazují materiálními věcmi, nemají čas se s dítětem posadit a tak mu koupí, co chce a pak říkají, že chce koupit všechno, co vidí, že mu nic není dost. Dítě ale jen volá po pozornosti, potřebuje brát lásku, bezpečí a pocit rodinné harmonie. Když se mu nedostává, dusí se, začínají dýchací potíže. Svobodně, bez potíží dýchat znamená mít všechny rád. Vše vnímat radostně, s láskou. Odpouštět i těm, kteří nás svírají a jejich činy vidět jako nedokonalost ducha a ne jako snahu vědomě nám ublížit a znepříjemnit život. Rodiče, naplňujte své domovy láskou, pro dobro svých dětí i pro štěstí své.
• Plíce jsou symbolem kontaktu a komunikace s vnějším světem, po kůži jsou plíce druhým nejvýznamnějším kontaktním orgánem. Dech je naší pupeční šňůrou, která nás pojí s životem samým a se všemi ostatními živými tvory, všichni dýcháme tentýž vzduch.

Léčivá formulka plic:
Přijímám život v dokonalé rovnováze.

Tlusté střevo

• Střevo je cesta, tlusté střevo zapracovává a zahušťuje odpady – vzpomínky a minulost, ale také z nich odčerpává potřebné – vše, co prožijeme, má svůj smysl na cestě k poznání. Ale ruku na srdce – kdo z nás ve svém životě na něco nepěkného, obtížného a neradostného nevzpomíná, kdo v sobě nenosí nedořešenou minulost? Rodinné rozepře mezi rodiči a dětmi, vzpomínky na nevydařené manželství, na křivdy v zaměstnání, na protěžování druhých na náš úkor, to vše v sobě nosíme zdánlivě zapomenuté. Když se o situaci nebavíme, jsme v klidu, ale její nepatrné připomenutí si těchto životních bolestí a pocitů ublížení v nás vyvolává strach, malou, ale skutečnou touhu po odplatě, po splacení bolesti bolestí. Chceme, aby se těm, kteří nám ublížili, přihodilo v životě něco podobného. A tak se sžíráme navzájem, ničíme druhé i sebe.
• Hleďme si zejména své životní cesty, dokažte odpustit těm, kteří zaseli bolest do vašeho života a svým životem okolí hlaďte. Nevytvářejte zlo, vždyť je ho kolem nás už tak tolik. Zbavte se starých problémů a budete mít volnou cestu. Pokud trpíte zácpou, začněte tím, že vyházíte ze svých skříní vše, co jste rok nepotřebovali. Půjde to těžko, ale pomůže vám to zbavit se i starých myšlenek.

Léčivá formulka tlustého střeva:
Snadno se zbavuji toho, co už nepotřebuji. Minulost je pryč a já jsem svobodný.